Nepřátelé

Nevím, asi jsem člověk,
co nechce být chválen,
ten, co si vystačí jen s málem.

Člověk, který je vždy tam,
kde je  nejvíce momentálně potřeba,
který ti nabídne svůj poslední chleba.

Ten, o kterém si myslí divné věci,
ale ať řeknou cokoliv, já se vrátím.
Vždy když hledají pomoc, jdou za tím.

Za tím, který je vezme pod svá ochranná křídla.
Který zasáhne vždy včas,
před nárazem do zdi zas.

Přijdou vždy úplně na dně.
Za tím co bloudí sám v čase,
který je nenechá udělat stejnou chybu zase.

Nic nepotřebuji, ale chci jen jedno,
aby pomohli někomu jak já jim.
Snad konečně někdy slibům uvěřím.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ne přímo stupidní

Vandr kolem Kosího potoka

Slepota, o(d)světa

Cyklovýlet po turistické trase

Strach je odvaha jít dál