Vidím věci co ostatní přehlíží, snažím se žít bez lží. Přestože nelžu, často selžu. Často bloudím ulicemi, jak osamělá kniha mezi policemi. Nechci sobě lhát, tak se chodím prát.
Termín: 22.8. - 2.9. 2021 cesta: Dealu Stefanitei --> Magura Ilvei - cca 89,3 km, 9 dní terén (1 den silnice), krosny (cca 28kg) účast: Majda, Barča, Klárka, Já Pěší trasa v pohoří Rodna (Munții Rodnei): Výprava do Rumunska o hodinu vpřed - trasa (bude brzy) Předchozí část: Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 11. část - odchod z hotelu, pes versus Klárka 1. 9. 2021 - odpoledne Po zorientování se na nádraží v Kluži jsme si u mezinárodní pokladny chtěli koupit lístky na vlak do města Baj, odkud jsme chtěli pokračovat už mezinárodním vlakem přes Maďarsko až do Vídně. Paní v pokladně nicméně s vážnou tváří řekla, že nám ty lístky až do Vídně prostě neprodá. Nejdřív jsme nechápali proč, ale pak se snažila vysvětlit, že spoj do stanice Blaj bude mít určitě zpoždění a 7 minut na přestup do vlaku na Vídeň nám tím pádem stačit nebude. Takže i přestože bychom to risknuli, tak nám je odmítla prodat a vystavila nám aspoň lístky do stanice Blaj....
Proč dát vědět včas že něco není nebo že někam nejdu. Vždyť je to jedno oni si to změní, vše se řídí podle mě. Stačí když jim to řeknu max 3 hodiny předem. Je to jedno stejně tam kleknu a budou jak otrávení jedem. Třeba beztak nepřijdou a já tam budu zbytečně. Učebnu taky nenajdou, tak proč být férový.
Projít nejvyšší propastí, spadnout až na vrchol. Nechytit se do pastí, jen ty chvíle přežít. Povstat jako fénix, dostat poslední šanci. Dojít na kraj útesu, radost ti zas donesu. Najít tu promrhanou věčnost, užívat si ty krásné okamžiky. Přestat žít filmovou skutečnost, začít pořádně, jak se říká od píky. Čas, to je zabijácký hrdina, něco vezme něco přinese. Je to netknutá i krutá hladina, která mě životem pronese.
Nezapomeň na to, co tě to stálo, co se ti zdálo, když tě to pohltilo do morku kostí, když jsi bušil do zdi pěsí. Nezapomeň na tu prázdnotu, která může každou chvíli vzplanout, která se s realitou může takhle prolnout. Je to jak radiátor plující v benzínu ten rozpačitej pohled, když si nezívnu. Je to rozbuška vedoucí k záchranné brzdě. Když za ní zatáhneš, tak už je pozdě. Nezapomeň, s čím máš tu čest.
Jsem tělo bez duše jako šíp bez kuše. Jsem bezhlavý rytíř, gejša co nemá vějíř. Jsem vlk co má hlad, vševěd co nemá rad. Jsem vyžvejkaná žvejkačka, praktická jako česká stíhačka. Jsem zářivý stín jak korodující cín.
Komentáře
Okomentovat