Můj zápas

Dech se mi zrychluje,
můj tlak stoupá.
Bušení srdce to je
jako provokace hloupá.

Cítit to napětí,
než skočím do pole.
Nikdo nemá ponětí,
že jedním krokem je tréma dole.

Každý míček , každá šance,
mě nabudí.
Ne však prachy v bance
talent probudí.

Trenér diriguje hru ze střídačky,
jako kdyby za to bral světový kačky.
Dopravit míček do sítě,
potěší sebemenší dítě.

Soupeř dostal rameno,
střídačka burácí.
Od rozhodčího povoleno
a střelba se stává atrakcí.

Nejde jen o hru,
ale o to společné herní vzrušení.
Nesnáším prohru
ale když vyhrajem jsou všichni nadšení.

Naraženiny a spálená kolena.
Stojí mi to za to ......?!
Vždycky to stojí za to!!!
Kvůli tý bandě co je stejně šílená.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Slohovka pro Ježíška

disciplína

Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 12. část - taxi a stres na hranicích, cesta domů

Vnitřní síla

Okolí

Nelze předvídat vše

Změna je život