Něco víc

Jdu, ale nevím kam
a časem se propadám.
Srdce mě táhne tam,
kam své city ukládám.

Mám pocit, že to je víra,
v něco, co mi nedá spát.
Mám pocit, že je to síla,
která si chce se mnou hrát.

Je to něco silného
co mě pohání kupředu.
Je to něco daného
asi to je kapitola osudu.

Jdu, ale nevím kam
a časem se propadám.
Srdce mě táhne tam,
kam své city ukládám.

Přichází to nečekaně,
když třeba vzpomínám.
Přichází to odhodlaně,
když realitu nevnímám.

Dokáže to zlomit srdce
a omotá ho ostnatý drát.
Dokáže to svázat ruce
a není co brát ani dát.

Jdu, ale nevím kam
a časem se propadám.
Srdce mě táhne tam
a já své city nezvládám.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ne přímo stupidní

Cyklovýlet po turistické trase

Vandr kolem Kosího potoka

Slepota, o(d)světa

Strach je odvaha jít dál