Kudy se dát?

Moje srdce pro to buší
a má duše už zřejmě tuší,
že by se chtěla už vrátit,
ale zatím musím časem platit.

Jakmile zjistím,
že nemám nic,
konečně pochopím,
že jsem měla víc.

Mé plíce pro to dýchají
a mé oči nad tím plakají,
protože vědí, že to nelze vrátit,
ač jsem to nechtěla nikdy ztratit.

A tak řádím,
všude kolem sebe.
Nervy všem ladím,
když zlost mě vede.

Srdce mě za tím táhne,
ale tělo stojí a rukou mávne.
Zvolím delší cestu s trním,
ale ten sen si prostě splním.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

peřina je štítem srdce

Věř si!

Předminulá vítězství nás vrací do dětství

momenty, když jsi to ty

Prosím kráčej dál