Úspěch

Nesněží, neprší a přesto mé srdce buší.
Vnímám ten okamžik,
když vím, že můžu neuspět.
Je třeba absolutní soustředění,
udělat chybu je totiž mžik.

Ač dlouho dřu, se svým egem se přu.
Snažím se finišovat,
ale ne vždy se to povede.
Nechci být svědkem znemožnění,
proto musím zabojovat.

Vydržet ten nápor očekávání,
dokráčet až do cíle.
Věnovat se tomu intenzivně,
dokončit dílo bez meškání.
Být už v klidu
a věřit zas lidu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

jednou přestanu jenom přežívat

Šumava

Úsměv na rtech

Myslíš si, že mě znáš?

Když vzduch voní