Já živel - Peddy 33

Slyšíš to ? Co ? To vzduchoprázdno. Né neslyším... Slyším  jen bzučení elektřiny a určitou  frekvenci  ticha řvoucího v mých uších... teda když aspoň na chvíli utichne ta  bouře  myšlenek  a pravidel.

Na kraji útesu si přiznám tu chybu, že už to dál neunesu. Vše z mých neúspěchů mi jednou dodá útěchu progresu na zlatém podnosu. S každým mým přešlapem se rozejdu v dobrém. Jelikož nemá cenu bojovat s obrem. Do hlubin se spustí zvěsti že už ratolesti nejsou klestí. Ba naopak že jsou budoucností časů, jenž nejsou na okrasu, ale cestou ke klidnému jasu. Takže už nehledám spásu, ale tenhle moment,  neboť je mnohem víc,  než si vůbec dokážu představit. Meziprostor 

A kdybychom byly tak silný, abychom si dovolily dobrý konce, o kterých jsme četly jen v čítance. A kdybychom byly tak silný, abychom tomu nechaly volný průběh, třeba by to neskončilo. A kdybychom jen byly, třeba bychom teď žily a neplnily jen tašky z Billy  ... prázdnými věcmi.

Nad čím  to  lze  rozpustit a následně vydestilovat? Nad čím  zkouším  spustit  záchrannou brzdu? Vždyť nacházím se bez pojezdu. Pro koho? Pro koho to děláš? Jestli pro nikoho, tak chci  být nikým jako ještě nikdy před tím.

Chci  vymazat  naše první setkání kdy  srdce  řeklo, už se nebráním ... Chci zapomenout na  všechny   tvé pohledy, neboť nemám na ty vysněné  výhledy . ... Jsem pouhou skvrnou inkoustu, jenž pohlcuje  tvůj text  štěstí. ... Nejspíš jsem ve  fázi , kdy nevyrostu, a proto mi nevěř, že bude nějaké  po dešti . ... Nestůj  pro mě,  nasedni  na koně a ujížděj ,  co kopyta dají, potají.

Termín:  22.8. - 2.9. 2021 cesta: Dealu Stefanitei --> Magura Ilvei  - cca 89,3 km, 9 dní terén (1 den silnice), krosny (cca 28kg) účast:  Majda, Barča,  Klárka,  Já Pěší trasa v pohoří Rodna (Munții Rodnei): Výprava do Rumunska o hodinu vpřed - trasa (bude brzy) Předchozí část:   Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 8. část - Cascada Cailor a ovčí drama 30. 8. 2021 Budíka jsme sice měli na 8. hodinu, ale jelikož venku foukal docela silný vítr a déšť hlasitě bubnoval do střechy, tak jsme ještě ve spacákách vyčkávali, jestli se počasí venku umoudří. Během čekání jsme se nasnídali a dlouhou chvíli jsme si krátili zpěvem a hraním na guitalele. Takovouhle pohodičku ve spacácích jsme rozpustili kolem 12 hodiny, kdy už bylo jasný, že musíme vyrazit počasí nepočasí.  ranní vůně kávy spacáková pohodička s živou hudbou  náš zápis do místního deníku v útulně  (Refugiul Gărgălău) S krosnami na zádech a v pláštěnkách jsme začali hned ostř...

Znáš ty momenty? Když jsi to jen ty a to otevřené nitro drtí veškeré tvé domněnky o životě. Že všechny plaňky v plotě jsou napadený plísní z těch falešných písní o systému, že když budeš hodný dítě, tak pak tě někam vemu. Znáš ty momenty? Kdy splácíš sobě alimenty neboť nedokážeš uznat potřeby pro svoje přežití, máš strach, že by? Řekli, že jsi sobec, když se o sebe staráš. Ale pro koho pak spravuješ garáž, když tvůj motor se bez oleje zadře? Znáš ty momenty? Momenty vnitřního klidu? Kdy víš, že i z tohohle vyjdu se vztyčenou hlavou, i kdyby sliby uzavřely smlouvu se zradou. Znáš ty momenty? Já ne Ale snad i to "ty" bylo jednou "já"