Já živel - Peddy 33

Neumím psát střízlivě... Buď jsem zaslepena sluncem života a nebo mě svírá ve svých spárech. Ano, ta nesmrtelná dáma s 50 odstíny šedi a svůj tanec začíná u mě v hrudi. Jako kyselina ničí úspěchy z minulosti. A čí je to vina? No vaše ne, výsosti. Tvoje výsostné právo máš leda tak na selhání a splácení daní. Takže jak říkám, neumím psát střízlivě,  protože když jsem náhodou nad věcí, tak psát zkrátka nepotřebuju a jenom žiju.

Zpomal a zastav srdce u lidské promoce. Slož tu poslední zkoušku na posledním ubrousku plným slz odpuštění, že to snění se nemusí splnit. Že ty naše představy občas porazí lidské obavy z bolesti ze ztráty druhých a dokonce i nás samotných. Obavy z citů,  které jsou reálnější než  každodenní káva na nádraží. Ten strach z neznáma a ze vztahů mezi náma. A co teprve na to naše máma? Ten strach z toho,  že když s tím vyjdem na světlo, riskujeme, že přestaneme být milováni  našimi blízkými.... A skončíme jen jako smutný zápis do statistiky. Děje se to stále i v roce 2022 a oni dva  už se nedožijí  rovnoprávnosti.

Kdo víc? Kdo dál? Ten si užije ceremoniál.  Smutná to past slávy a dopaminu. A zbytek? Vzývá cizí vinu.

Jednou vstanu, sním o tom, že jednou vstanu a nezapomenu si napustit vanu. Že jednou vstanu a  zaleju si kávu  ne jen prázdný hrnek. Ale zatím o tom jenom sním... Jednou vstanu, věřím tomu, že jednou vstanu a nezapomenu  na krabici od banánů. Že jednou vstanu a ta krabice bude plná vzpomínek. Ale zatím tomu jenom věřím... Jednou vstanu, vím to, že jednou vstanu a všechno to zase   jednou   zapomenu. Ale zatím to vím, a tak nebrzdím... 

Termín:  22.8. - 2.9. 2021 cesta: Dealu Stefanitei --> Magura Ilvei  - cca 89,3 km, 9 dní terén (1 den silnice), krosny (cca 28kg) účast:  Majda, Barča,  Klárka,  Já Pěší trasa v pohoří Rodna (Munții Rodnei): Výprava do Rumunska o hodinu vpřed - trasa (bude brzy) Předchozí část:   Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 3. část - setkání s místními a deja vu s bahnem 25. 8. 2021 Ráno kolem 7. hodiny nás probudily zvuky odjíždějících aut a vzápětí byly slyšet z dálky i motorovky v plném zápřahu. Čekali jsme budíček dříve, ovšem po otevření stanů jsme zjistili, že jsme ještě okupováni krávami, kterým jsme křižovali stany jejich cestu na pastvu. Takže jsme se vykopali ven až kolem osmé ranní.  a zase krávy... Jakmile byl vzduch relativně čistý, zahájili jsme snídani pod přístřeškem a následně jsme si sbalili zas všechno pěkně na záda. Odcházeli jsme tradičně lehce před 10. hodinou a ano ještě jsme se za těch pár let nenaučili snídani a balení stih...

Co když je svět navržen. Tak abychom trpěli? Tak abychom byli snad nesmělý? Co jsme to jako malí ne směli ? Usnout v cizí posteli ?  Bojovník je přemožen. 

Snažím   se  poslouchat tvá slova, co vlastně znamenají. Co skutečně znamenají pr o tebe, abych ti porozuměla. Snažím se vnímat, ale jsou chvíle, kdy se  na tebe  dokážu jen  dívat. A  usmívat  se ...