Já živel - Peddy 33

V duších uprostřed pustiny marně srovnáváme hladiny bezcitnosti  a touhy po cti. Neboť touhy pro nás pouhý hříšníky jsou buď dechberoucí  nebo jsou pohonem v noci. 

Není na co čekat Život utíká rychle jako řeka Někdy rozbouřená Někdy klidná Ale I když si to připustíš Stejně spoustu věcí nestačíš Ale ty které by měl zažít každý Jsou ty Které trvají navždy Vstoupit někomu do duše Jde jen A pouze bez retuše  Žádnej make up Ani žádnej filtr na instagramu Nepřekryje tvoji skutečnou cenu  Cenu pro druhého v jeho životě Říká se Že jsme všichni spojení No nevím, Ale jestli nás něco spojuje Tak je to přátelství Láska A to stálé poselství že: Není na co čekat Protože život Život Utíká jako řeka

V průchodu  bouře z  požáru  všude kolem nás,  se  uprostřed kouře ztrácí  má osoba. A tak jsem hasičem nebo žhářem  protože  každý hážem dramata na zem. 

Nikdo o ní nic skutečně neví,  ale každý hledá způsob,  jak se "spravit". Přitom jsme jen prázdnými láhvemi,  které se plní časem.

Když se láska mění v násilí ... když řídíme opilí ... Když už nezbyde jediný smysl, proč nenakazit svoji mysl. Tak vzdej se svému srdci a chyť to štěstí na udici.

Mám v srdci temné duchy vždycky když nedám na předtuchy. Nemůžu skórovat když jsem v srdečním ofsajdu. Tam vážně nikdy své štěstí nenajdu. 

Znám ty pohledy  když jsi jiný , Znám ty pohledy plné vinny. Znám i ten soucit v očích. Víš , já už nevím, co je horší ... A když se usměju vidím jen nechpavý výraz pro změnu. Jak se můžeš usmívat, když chodíš no... tak jak chodíš ? Jak  můžeš  vypadat šťastná, když zdraví máš v pytli až na... Protože je to moje druhá šance, jak se říká, i když není bez mála druhá. Jsem vděčná za to, že chodím. Nepotřebuji další kázání, co všechno jsem měla udělat jinak. Vždycky budu hájit věci, které mi ublížili, protože tím "špatným" faktorem je člověk a né činnost. Ať už jsem jím já nebo někdo jiný. Ještě jsem ale tady a čelím svým rozhodnutím i okolnostem z minulosti.