Já živel - Peddy 33

běžný rozhovor během přestávky o právě konzumující svačině: Já: „Proč jíš oloupaný jabko?” Radouš: „Protože jsem myslela, že je lepší.” Já: „Jsi blbá ? Tím si oloupala všechny vitamíny.” Radouš: „Proto jsem si vzala ještě jabko se šlupkou. Já jsem připravená na vše.” Já:  „Jasně... ( to je logický) :D ” ________________ Radouš = Radka Já = Peddy

rozhovor před vyučováním: (Anet samozřejmě pijící svoji každodenní dávku kávy) Během svého vášnivého monologu najednou Aneta prohlásí: Anet: „Tvl teď jsem si poprskala kafem zemědělství!!” Já: „No aspoň to máš pohnojený ” ____________________ můj mozek ráno fakt perlí...;)

při hodině matiky vysvětluji Radoušovi postup u příkladu: Já: „...no a za to „n” si dosadíš jiný PÍSMENO.” Radouš: „Jasně! Takže třeba TŘI ?” Já: „Tak určitě, když je to písmeno že?!” ___________________ Radouš = Radka Já = Peddy

Sedím se skvělou spolusedící, a tak z našich proudů myšlenek vnikají někdy i docela vtipné situace a hlášky. při hodině angličtiny Radoušův výkřik do tmy: Radouš:  „Vypíchni mi oči, utrhni mi ucho.” Já:  „Hm a už bude ticho.” _______________ Radouš = Radka Já = Peddy

Každý jsme dostali jenom jednu šanci tak jdi a bojuj za to co opravdu chceš. Není žádné příště, je to jen teď a tady, protože žádná chvíle není obyčejná. Kryštof - Střepy

Jsou věci které nepřekousnu, ikdyž musím. Jsou věci o které zakopnu, ikdyž je vidím. Jsou věci které přijímám, ikdyž je nepochopím. Jsou věci o které se zajímám, ikdyž je nelovím.

Proč vždy nechávám věci na poslední chvíli? Doháním vše co se dá. Proč je osmička znamení síly? Vždyť je prostě jen sudá. Proč to nejde když chci? Moje vůle je silná. Proč nejsme všichni raci? To je snaha marná.