Já živel - Peddy 33

Dar je být na této planetě, ale zeptejme se sami sebe, jestli opravdu žijeme plnohodnotným životem, jestli jsme poznali štěstí, smutek, lásku a přátelství. „Neodpoutávej se nikdy od svých snů! Když zmizí, budeš dál existovat, ale přestaneš žít.” Mark Twain

Nevím co psát, schází mi inspirace, nějak se mi bloknul mozek. Náhle to přišlo, tak to i odešlo, jak vyhrané peníze ze sázek. Obdivuji různé umělce, ale říkám si, není ta má inspirace od nich kopií?! Dokážou být výstižní, ikdyž nepijí.

Je to jako bodání nože, když to vidíš, říkáš cože? Myslíš si, že to přebolí, ale zatím bojuješ s nevolí. Trhá ti to celou duši, radši si zacpáváš uši. Radši si toho člověka nevšímat a svoje city tím tak netýrat.

Jediné co nás dělí od úspěchu je to, že uvěříme tomu, že se nakonec něco pokazí. „Strach lže a ty mu věříš.” Friedrich Nietzsche 

Přijeli modrobílé barvy, co mívají pevné nervy. Máme gólmana v bráně, co nevyhne se ani ráně. Bojujeme srdíčkem, honíme se za míčkem. Štěstí se k nám přikloní, když tyčky zrovna nezvoní.

Říká se, že naděje umírá poslední, ale to není pravda, naděje nezmizí dokud nezemřeme my sami. „Naděje je stav ducha, který dává smysl našemu životu.” Václav Havel

Nezapomínejme, že to co děláme neděláme jen pro sebe, protože někdy právě to dokáže ukázat ten správný směr. „Jsme tu pro druhé lidi, především pro ty, na jejichž úsměvu a blahu závisí naše vlastní štěstí.” Albert Einstein

Házíme na zeď hrách, když to máme v rukách. Nic sami nedokážem, dokud to neprožijem. Trpělivost růže přináší, když na nás někdo donáší. Zveřejnění práce je zodpovědnost, však dlouho čekat není zbabělost.

Mám takovej pocit, že jsme měkká generace, že si nejdeme za svým, protože se bojíme práce. Jasně že všichni budou zapírat, že makají a že nic nemají, přestože chodí do práce umírat.

Všichni se mi diví, že miluji zimu, však já mám pocit bezpečí. Nemusím krotit alkoholickou slinu a rozmazlený děti nikde neječí. Prej je zima, led,  pořád se musí odhrabávat sníh. Já mám ale jiný nadhled,  vždyť zima dodává krajině jiskru.

Proč dát vědět včas že něco není nebo že někam nejdu. Vždyť je to jedno oni si to změní, vše se řídí podle mě. Stačí když jim to řeknu max 3 hodiny předem. Je to jedno stejně tam kleknu a budou jak otrávení jedem. Třeba beztak nepřijdou a já tam budu zbytečně. Učebnu taky nenajdou, tak proč být férový.

Pustit myšlenky do vesmíru, vychutnat si čerstvý vzduch. Pocítit hrubost listu papíru, vidět se z perspektivy much. Nechat zkrze sebe protéct vodu, projít stěnou jako průvan. Mít k životu milióny důvodů, netahat za sebou balvan. Proplout zasněženou loukou, nemít ponětí o reálném čase. Stát se ve světě stálou bojkou, věřit, že vše kolem je naše. Dojít na konec mola lásky, udržet si čest a osobnost. Pěstovat důvěry klásky, darovat denně podrobnost. Žít naplno a s chutí, nečekat na vysněnou šanci. Mít vůli co tě dřít nutí, kráčet po svých i na konci.