Já živel - Peddy 33

Nastává když dosáhneš cíle a euforie opadne. Máš za sebou cesty míle, ale teď je ti dlouhá chvíle. Nuda je vlastně důležité období, kdy se rozhoduješ co bude dál. Jestli se ukryješ do záhrobí, čas kdy tě úspěch nezdobí.

při hodině matiky: Radouše zase chytá amok, že to nechápe a vyšiluje. Radouš:  „ ... no jasně, že vím jak na to přišla, protože jsem vševěd! To ZSV (základy společenských věd) se stačí aspoň naučit.” Já:  „Ty vole Radouši neser, já ti to pak vysvětlovat nebudu...” Radouš:  „Ale prosím tě...” Já: „Hele drž už hubu, já ji přes tebe neslyším...” po deseti vteřinách: Radouš:  „Můžeš mi vysvětlit, jak přišla na tamto číslo?!” Já:  „Seru na tě...já ti to říkala.” ________________________ Radouš = Radka Já = Peddy

Je to zvláštní pocit, který vždy srdce spálí. Jako dotek žehličky, když jsme byli malí. Špatně se s tím bojuje, když nevíš jak to zastavit. Ignorovat to nelze, musíš endorfiny vyplavit. Čas od času poslouchám, toho kdo ví oč se jedná. Rada je vždy stejná, musíš klíč sebrat ze dna.

Dnes není včera, láska není nevěra. Protiklady mají k sobě blízko. Pondělí není pátek, volno není svátek. Však slunce bývá stejně nízko.

Nevím, asi jsem člověk, co nechce být chválen, ten, co si vystačí jen s málem. Člověk, který je vždy tam, kde je  nejvíce momentálně potřeba, který ti nabídne svůj poslední chleba. Ten, o kterém si myslí divné věci, ale ať řeknou cokoliv, já se vrátím. Vždy když hledají pomoc, jdou za tím.

Ty spíš, a já sním o báječném spánku. Myslíš, že všechno vím, ale visím na tenkém lanku. Všechno není takové, jak se zdá. Potkáš schody žulové, a tvůj život se propadá.

Všichni chtějí vítězit, ale vyhrávat nelze pořád. Každý se dá porazit, ale slabá psychika je neřád. Jít za společným cílem, vzájemně se podporovat. Úspěch zapít třeba vínem, a míchání se vyvarovat. Nejlépe nadávají ti kteří o tom nic neví. Tohle je otázka cti, vše není takové, jak se jeví.

Učit se, učit se, učit se. To je heslo absolvování školy. Ale aby tomu člověk vážně rozuměl, měl by dělat domácí úkoly. Když máš něco vysvětlit, musíš tomu rozumět a né se učit tupé fráze. Umět se o infomace podělit.

Nesněží, neprší a přesto mé srdce buší. Vnímám ten okamžik, když vím, že můžu neuspět. Je třeba absolutní soustředění, udělat chybu je totiž mžik. Ač dlouho dřu, se svým egem se přu. Snažím se finišovat, ale ne vždy se to povede. Nechci být svědkem znemožnění, proto musím zabojovat.

Je jen jeden, přesto tvoříme to co známe. Nikdy ve skutečnosti nevytvoříme něco úplně nového. Jedno souvisí s druhým a když to máme, můžeme posunout hranice toho dosud možného. Dlouhodobá práce přináší ovoce, ale smetanu vždy slízne spontánnost. Úspěch přijde s prací po roce, přesto trpí naše srdce a nadřazenost.

Dnes už se boj, jak se zdá, neodehrává v lavicích, ale na facebooku, kde se všichni chytráci dohadují, o své inteligenci, spíše demenci. Jeden druhého provokují a všichni se ponižují. Navzájem se hodnotí v závislosti na svých intuicích. Vůbec je nezajímá fakt, že dostali možnost vzdělání, že dostali šanci změnit svoji rodinnou minulost. Nic jim není dobré, celé své studium se věnovali flákání. Teď tvrdí, že státní maturita je pitomost.

Nejraději pije vodu, vždy vyčkává u východu. Z kurníku krade vajíčka, hlavně ať to neví babička. Srst má potom jako hřívu, štěká na jakoukoliv výzvu. Všechno musí očuchat, aby pak mohl vesele juchat. Trávník často provzdušňuje, když hromádky zahrabuje.

Ideální nápad, co udělat ze zbylé lepenky o přestávce: Jindřiška: „Postavíme si lanovej most z lepenky?” Já: „Cože?” Jindřiška: „Postavíme si lanovej most z lepenky?” Radouš: „Cože prodávaj chlast? Kde?!” ___________________ Radouš = Radka Já = Peddy Podvědomí nelze umlčet ;)

remoska Kdo vynalezl remosku? Jasně že Čech, komu to cpou, že se teď vyrábí v Rusku. Kdo byl řekl že Čech objevil bleskosvod? Prokop Diviš byl první to, že se tím Amíci pyšní je podvod. Kde prvně lidé viděli kostku cukru? Přece v Dačicích. Dnes se s ní sladí i káva u pokru.