Příspěvky

Strach je mi oporou

Obrázek
Strach je mi oporou,
když stojím na nohou.

Jeden krok a další,
to je pro mne zázrak,

vrátit se,
když všechno ztratím 

a já zatím naslouchám touze,

že nehodlám padat dlouze. 

Cítím,
že v mém srdci sněží,

vždy když kráčím po nábřeží.

Vítr odkrývá mé jizvy,

ale vyzařuje z nich síla duše
je
odhalena,
je
úplně bez retuše. 

Dokonalost ctí nedokonalosti,
ta krása je v pozůstalosti.

Jsem hlupák

Zřejmě můj život  potřeboval další drama,
něco,  co mi projde hrudí,  ať se mé srdce nenudí. 
Všechno má šťastný konec,
ale tohle nebere konce
spíš přitahuje další kopance. 
Můžeš být vděčný,
můžeš mít rád
a stejně ti okolí někdy zboří hrad.

Cesta do Černé Hory 5. část - dny v horách

Obrázek
Termín:  19.8. - 27.8. 2018
cesta: Bijelo Polje --> Kolasin, den v Baru a den v Bělehradu
         -  přes National park Biogradska Gora (výstup na Crna Glava 2319 m n. m.)
         - cca 70 km, 5 dní terén, krosny (cca 28kg)
účast: Barča, Já, Klárka, Majda, Vítek

Předchozí část: Cesta do Černé Hory 4. část - dny v horách

23.8.2018

Ráno se první probrala Majda, což mě probudilo, takže jsem vytáhla guitalele a ještě napůl ve spacáku jsem místo raníčku začala hrát a zpívat do údolí, které se rozprostíralo pod námi. Můj "dokonalý chraplák po ránu" vzbudil zbytek party ve vedlejším stanu a začala příprava na královskou snídani. Přímý přenos východu Slunce osušil rosu na stanech a borůvky, které jsme udělali na všechny způsoby, protože jsme spali v modrém ráji. Proto se podával skvělej borůvkovej čaj i ovesná kaše s borůvkama. 

fascinující výhled: „Z posledních pocitů poskládám ještě jednu úžasnou chvíli...”


dokonalá snídaně, Barča dokonce i někde splašila maliny :)

Po sbalení naše…

Ač nemohu

Ač nemohu pohnout hvězdami,
mnoho věcí lze změnit vlastní silou.
I když padám, nezdá se mi,
že jednou vyhasnu jako hvězda. 
Vznikám a zanikám zároveň,
jsem jako prach, který se někde usadí
a jinde se ztratí. 
A ač nemohu pohnout hvězdami,
štěstí leží v mé moci,
s trvalým bydlištěm v srdci.

Odhoď zbroj

Obrázek
Zatmění se nezmění,
dokud nesundáme brnění.

Nádech
Výdech

Otevřít oči
a pevné objetí
bez napětí.

__________________________________________
Jak je to dlouho, co jste někoho jen tak objali?
Je to jen "blbé" objetí, ale dokáže zázraky.  Den bez objetí je pro mě jako být bez srdce.

Zkuste to pochopit

Hej pochopte to,
že lidi mají svobodu
ve svém nitru
nezáleží na tom,
co všechno musíme dělat podle zákonů.

Tak nepleťte to, že poslouchat se musí,
vždyť nás to dusí při každém slově,
co vy schválíte nově.
Hej pochopte to,
že tenhle systém nefunguje,
i když občas demokracie reaguje.
Systém nefunguje,
spravedlnost rozděluje.

Můžeme změnit měnu
ale to nic nevyřeší,
když klid je někde tam kde si
v zapomnění, protože si libujeme
v pozdvyžení našich majetků
a tváříme se, že je to ve pořádku.
Kdo se snaží aktualizovat systém
nechává jen více věcí legalizovat.
Smutné je to, že nelegální je nevědomost,
nezní to náhodou jako pitomost?
Kdo ví, jak jsme hloupí,
když kdekdo veřejně loupí.
Možná to tak není,
jen je jazyk brní z toho jak lžou
sami sobě nenápadně.
Hej tak pochopte,
že je čas to položit
a důvěřovat lidem,
když oni doteď důvěřovali státu,
který jim měl dělat tátu.

____________________________________________________
Dokud lidstvo neotevře oči, nemůže nám pomoci žádný sy…

Cesta do Černé Hory 4. část - dny v horách

Obrázek
Termín:  19.8. - 27.8. 2018
cesta: Bijelo Polje --> Kolasin, den v Baru a den v Bělehradu
         -  přes National park Biogradska Gora (výstup na Crna Glava 2319 m n. m.)
         - cca 70 km, 5 dní terén, krosny (cca 28kg)
účast: Barča, Já, Klárka, Majda, Vítek

Předchozí část: Cesta do Černé Hory 3. část - dny v horách

22.8.2018

Ráno nás ze stanu dostaly až sluneční paprsky a po snídani jsme si ještě zazpívali pár písniček, aby jsme dočerpali optimismus, protože nás čekal výstup horu Crna Glava (2319 m n. m ). No dobře já jsem guitalele neodložila po pár písničkách a pokračovala jsem v muzicírování po celou dobu balení, proto se nakonec samozřejmě čekalo na mě, než se spakuju.

doplňujeme optimismus zpěvem

Když jsme obešli jezero opět se odněkud vynořil zpívající bača. Chtěli jsme si udělat společnou fotku, a tak jsme ho nebo spíš ji požádali, aby nás vyfotila. Ukázalo se totiž, že to není bača, ale nějaká místní dívka, která má opravdu zvučný hlas.

důkaz, že jsme jeli všichni spolu

Po …