Já živel - Peddy 33

S vášní rozumu všichni zvážní jako kdyby šlo o tebe o tvou osobu.  Zůstaň aspoň po dobu krizových stavů neb bez tebe  ztrácím hlavu.  A tak i já s vášní rozumu skládám omluvu za tak pošetilé touhy

Dobře vím,  co je to ztratit z dohledu cíl a taky vím,  že některé věci se nikdy nedovím.  A protože to vím, tak nevím,  které věci nevím. 

Někdy prostě nevidím realitu,  jen chabou dualitu a boj. Boj s ostatními,  ale především se sebou samým. Tak mi to prosím promiň. 🤕

Jsem  pro tebe jen zrnko   prachu v tvém oku. Vlastně  jsem  pouze stínem toho zrnka.  Víš,  míjíme se jako den s nocí, neboť já jsem bez světla přeci. Není to tak, že ho  nechci,  já   po něm  toužím , ale okolí tím soužím, neboť  jako černý trpaslík ho jen pohlcuji. A  tak  jen přežívám   v almanachu.

Na starých fotkách vidím člověka plného energie který teď a tady žije. Plného života žádný strach či jistota Jen symfonie bytí Respekt a dokonalost vztahů bez obalu bez závisti a s koncem bolesti Na starých fotkách je zachycena má podstata, která se postupně vytratila, byla milá než celá shnila. Možná i díky společnosti, neb jiní hosti byly vpuštěny do mého nitra . Tak zas zítra Tvoje pitva

V tu jednu chvíli  uvěřím v život  v souznění,  že snad nemusíme přežívat na koleni  a možná i ten skřivan  jednou přestane křičet,  že jedině u slečen má být obraz svlečen do upřímnosti.

Nedostižně sedím ve střižně. Sedím a sleduji, která slova jsou stejné jako já, nedostižná. která nejdou vystřihnout která nejdou vložit,  protože je člověk nestačil prožít A tak stále sedím ve střižně a myslím si bláznivě, že dokážu celý děj zvrátit. Již promítnutý příběh skrz minuty neoddělím, a proto se stávám  bdělým