Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z říjen, 2019

Fotografie, když člověk žije

Na starých fotkách vidím člověka plného energie který teď a tady žije. Plného života žádný strach či jistota Jen symfonie bytí Respekt a dokonalost vztahů bez obalu bez závisti a s koncem bolesti Na starých fotkách je zachycena má podstata, která se postupně vytratila, byla milá než celá shnila. Možná i díky společnosti, neb jiní hosti byly vpuštěny do mého nitra . Tak zas zítra Tvoje pitva

Chvilková slabost reality 

V tu jednu chvíli  uvěřím v život  v souznění,  že snad nemusíme přežívat na koleni  a možná i ten skřivan  jednou přestane křičet,  že jedině u slečen má být obraz svlečen do upřímnosti.

Nedostižně ve střižně

Nedostižně sedím ve střižně. Sedím a sleduji, která slova sou stejné jako já, nedostižná. která nejdou vystřihnout která nejdou vložit,  protože je člověk nestačil prožít A tak stále sedím ve střižně a myslím si bláznivě, že dokážu celý děj zvrátit. Již promítnutý příběh skrz minuty neoddělím, a proto se stávám  bdělým

Tvůrčí amnézie

V prázdné místnosti  dáváš moc své pozornosti  zahalené do pláště kreativity. Hlubokým nádechem spouštíš  ten tvůrčí proces jednoty  bez zářezu do paměti. Nevíš o čem mluvím?  Nespěchej. Já vím,  že o tom budeš vyprávět jednou ty.

(s)bohem

Každý jsme svým vlastním bohem, a proto všem hejtrům, říkám (s)bohem, neboť jim asi chybí, když i k sobě jsou jak cizí.