Já živel - Peddy 33

Má-li člověk tajemství tak lže. Lže sobě nebo okolí. Smutné je, že většinou kvůli strachu ze sebe samého. Popíráním se vlastně přiznáváme. Propírání jen první fází přijetí pravdy. Sveříš -li 1 tajemství denně, život se časem stane jednodušším.  „Zatímco ztrácíme svůj čas váháním a odkládáním, život utíká.” Seneca

Brzo slunce zapadá a mě touha přepadá. Jít spát nebo ponocovat? Dát přednost duši nebo fyzickému tělu? Později mě napadá, že mi škola odpadá. Proto nelze rozhodovat, dneska se jde ponocovat. Mesíček už vychází a mě smysl dochází. Že život je tak strašně krátký, proto neženu se do oprátky. Nebudu se snažit vyčkávat, protože štěstí nejde prodávat. Odletět nebo skočit? Získat víru nebo prostě jen vědět?

Každý krok je skok do neznáma. Každý rok jsem osoba neznámá. Každý je sám ve spánku do rána. Každý je pán dokud nepřijde rána. Všichni máme city často v srdci skryté. Všichni sníme, i ty, sny příjemné i kruté.

Člověk se někdy nemůže soustředit kvůli starostem nebo kvůli nevyspání, ale někdy prostě jenom kvůli hladu. Při hodině angličtiny jsme pracovali ve dvojicích. Zadání znělo: V každé větě je jedna chyba opravte ji. Věta: „Companies should pay their supply.” Jindřiška: „Jo tady má bejt jasně „suppliers”...” Já: „Jasně” Jindřiška: „To vypadá, že už mi to zační zapalovat, že bych se už konečně dneska probudila?” Věta: „I live in London, where has some parks.” Já: „Myslím, že by tam mělo být „are”.” Jindřiška: „Hm, zní to blbě.” Já: „Taky mi to moc nesedí, „there are some parks” zní líp.” Jindřiška: „Jako jo, ale stejně je to divný.” Já: „Ok a co si myslíš ty, jak by to mělo bejt dobře?” Jindřiška: po usilovném přemýšlení (2 minuty) „Já mám hlad.” Já: „Fajn, dobrý řešení. :)” ________________________ Jindřiška Já = Peddy

Kráčím napříč světem, hele už je květen. Jaro už je v plné síle, oj, beru sluneční brýle. Krajinou se line jemná vůně, mám citlivý nos jako slůně. Užívám si Slunce v duši, moje tělo štěstí tuší.