Vryté do duše

Rány prostupují naše těla, 
jako když se vpíjí kaňka do papírů. 


I kdybych chtěla 
celé to zastavit, 
jen bych se umazala
a nic by se nezměnilo.


Vteřina je hodinou 
a setina pouze dalším zářezem na pažbě.


Jsme snad jen galerií utrpení 
a naše těla pouhou sbírkou tetování?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Blízká víska

Mikulášův povzdech

Nejlepší zážitky

...spíš ne

Pouhá slova, promiň...

Vonáskovo lov vodáků - Héďa feat. Vodáci