Odpolední cesta

Jde den za dnem a zas jen
přejdem přes dalších pár klacků 
a vypustíme pár zoufalých nářků.

Někdy stačí jen úsměv kolemjdoucího
nebo jen soucit strojvedoucího leč mě zdraví slovy:
tak běžím, běžím, já vám věřím.

Průvodčí před vymáháním lístků vyslovuje pojistku krásného odpoledne,
ikdyž do budoucna nedohlédne.
Dobro přitahuje to, co by mohlo dokázat a přitom nikoho nesvázat
do řetězů bezpráví a bez slávy.

Prosba o uvolnění sedačky bez nalepené žvejkačky. 
Tramvaj je naplněna k prasknutí a mě láska donutí
uvolnit mé místo pro slečnu s potomkem neb vystupuji již za dalším stromkem.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Chyby jsou prostě vidět víc

Puberťácká cesta to school

Zkrátka mám fakt šikovný ruce