Slečny

Potkávám je denně na každém rohu,
roztřesou se mi ruce, když slyším:
Mohu?

Ehmmm. ... jistě
a nesměle se usměji
tak, že vypadám natvrdleji.

V práci, ve škole, ve vlaku,
nikde se jim nevyhnu.
Odolávám svému přetlaku,
asi mě to rozptýlí do vzduchu
a já pak snad ztratím tuhle poruchu.

Není nic lepšího než slyšet,
že mě někdo bere tak,
jak se cítím. 

Ano,
jsou to opět slečny,
které to tak prý vidí.
Zajímavé je že tak, 
až se člověk skoro stydí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Puberťácká cesta to school

Dej a obdržíš, chtěj a bude ti bráno.

Zkrátka mám fakt šikovný ruce