Plaveme, i když nechceme

Nejdřív jsi každý den v louži,
kde tě naučí to, jak se neutopit.
Máš pocit, že je všechno fajn,
ve školce se totiž nehraje na design.

Pak přijde pohádkový rybníček,
kde začínáš vnímat svět jaký je,
píšeš, čteš dokonce i počítáš jablíčka a hrušky,
a na základce začínáš rozeznávat výhrůžky.

Následuje vypuštění do jezera,
kde rvačky slouží k získání respektu.
Přichází kritika ve třídě, vlastně ze všech stran,
a gymlp nebo střední určuje, jak velký budeš pán.

Možná se dostaneš i do moře,
kde se všichni snaží držet v proudu.
Seminárky, skripta, zkoušky, závěrečná práce
a na vejšce se začíná tvá duše úplně ztrácet.

Nakonec jsi pohlcen oceánem,
kde hledáš úkryt před nehody tankerů.
Práce, daně, byt či dům
a najít někoho k sobě, to je um.

V životě jsi zkoušen každou minutou,
tak se neboj, stát se pravým filutou.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ne přímo stupidní

Vandr kolem Kosího potoka

Slepota, o(d)světa

Cyklovýlet po turistické trase

Strach je odvaha jít dál